Kostel Panny Marie Vítězné

Kostel Panny Marie Vítězné je důležitou součástí Malé Strany, ale je známější jako kostel s Pražského Jezulátka. Právě malá soška Jezulátka je největší poklad kostela a proslavila ho po celém světě. Jezulátko zde má vlastní oltář, korunu a v průběhu roku je převlékáno do řady bohatě zdobených rouch. Roucha tvoří sbírku, kterou můžete zhlédnout právě v kostele.

Soška Pražského Jezulátka je mezi katolíky široce uctívaná. Do kostela Panny Marie Vítězné se dostala v roce 1628 z rukou české šlechtičny Polyxeny z Lobkovic. Té ji darovala její matka, která si do Čech sošku malého Ježíška přivezla ze své domoviny – Španělska. Záhy začala být sošce přisuzována zázračná moc a z kostela se díky tomu postupně stalo významné poutní místo. Tisíce prosebníků, nejčastěji ze Španělska a zemí spojených se španělským katolicismem, sem míří dodnes.

Kostel je také spjat s rekatolizací českých zemí po třicetileté válce. Po bitvě na Bílé hoře a porážce českých protestantů v roce 1620 kostel získal původně luteránský Řád bosých karmelitánů. Ten jej zasvětil Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi. Oslava vítězství na Bílé hoře se promítá do řady uměleckých děl v interiéru kostela. Mezi lety 1634–1669 karmelitánský řád nechal kostel přestavět v raně barokním slohu. Tuto podobu si zachoval až do současnosti.